Sort:  

Abych pravdu napsal, setkal jsem se i s příběhy, které začaly koncem a končily úplným začátkem. Přemýšlel jsem tehdy, zda bych jimi neměl listovat jako hebrejským textem.
Setkal jsem se i s jinými, které si čtenář musel poskládat jako střípky mozaiky. U těch jsem do konce netušil kde vlastně příběh začíná a kde končí.
A pak jsem se setkal i s těmi které vyprávěly příběh od prostředku do konce a pak teprve od začátku do prostřed. Něco jako Hvězdné války. ;)
Sám mám však asi nejraději klasiku, začátek, střed a až pak konec.

Pěkně propletené příběhy jsou v Knoflíkářích. Chvíli mi trvalo, než jsem si poskládal časovou linku.

Vidíš na ty jsem zapomněl. Ale třebas po půl litru to byl geniální snímek. ;)

Mimochodem, Lolin příběh znám. Když jsem jej viděl prvně, celkem mě nadchl. Velmi zajímavé zpracování i myšlenka.
Děkuji za připomenutí.