Moje revoluční úvaha

Tak jak jsem psal, chystám se v neděli na demonstraci. Naposledy jsem za něco demonstroval v roce 1989. Rozhodl jsem se spíš srdcem než rozumem.

Ale protože jsem člověk rozumný (homo sapiens sapiens), tak teď hledám i rozumové důvody pro svoje jednání. Celkem vzato se mi nelíbí, když mě v zastupitelské demokracii zastupuje oligarcha, který si hájí svoje zájmy a nikoliv ty, které mají občané ČR, natož ty moje...

Nicméně respektuji, že byl ten pán zvolen demokraticky a v příštích volbách dostane hlasů ještě víc... Proto taky nejdu bojovat na barikády, ale jen svou přítomností vyjádřit, že v něm vidím nebezpečí pro stát. Kdyby existoval střepinový soud, ostrakizoval bych ho...

A taky vidím, že tu není nikdo, kdo by pana Babiše dokázal nahradit. Opozice je nejednotná, její vůdci nemají charisma a strany nemají v programech žádné opravdové trháky... No a většina našich politiků má z minulosti taky dost másla na hlavě.

Jdu tam teda jen vyjádřit názor bez jakékoliv naděje, že by to něco mohlo změnit k lepšímu. Dělám to pro sebe a ne pro společnost. Takový můj politický comming out...

A při tom jsem samozřejmě přemýšlel o nejrůznějších minulých revolucích, kontrarevolucích, povstáních, převratech... Začalo to tím, jestli "to" v roce 1989, čeho jsem se účastnil, byla revoluce... A chci se o pár svých postřehů podělit.

Tak události v roce 1989 mají charakter revoluce. Při převratu se mění lidé, ale zůstává systém. Při revoluci se mění systém... A systém se v roce 1989 změnil. Tudíž to revoluce byla. Ale ta revoluce z roku 1989 jen zvrátila výsledek revoluce z roku 1948. Takže to byla vlastně kontrarevoluce...

Ona vlastně každá revoluce končí kontrarevolucí... Anglická buržoasní v 17.století. Popraví si krále Karla I. (1649), provolají republiku, tu ovládne lord protektor Cromwell a po jeho smrti (1658) je obnovena monarchie a nastolen Karel II., syn popraveného Karla I.

Francie. Za pár dnů bude zase výročí dobytí Bastily (Bastille). Francouzi si taky popravili svého Ludvíka XVI., (1793). Pak se nám střídají jména Laffayette, Danton, Marat, Robespierre, Napoleon... A roku 1815 zase Ludvík XVIII., bratr popraveného krále...

No a ta Velká říjnová socialistická revoluce 1917... Lenin, Stalin... A 1991 se Sovětský svaz rozpouští a na jeho území teď vládne ledaskdo, ale socialismus tam určitě nikde oficiálně nepěstují. I když do kapitalismu a demokracie to má daleko, to, co tam je. A nemluvím jen o Rusku. Ale třeba o Turkmenistánu...

Takže každá revoluce zatím dospěla ke své kontrarevoluci. A každá vynesla do čela nějakého toho svého tyrana... Začal jsem ve století 17. Ale na konci 7.století př.n.l. proběhla demokratická revoluce v Athénách. A do čela se dostávají první ještě oficiálně titulovaní tyrani - Krotón, Solón... Jenomže z té doby nemáme tolik zpráv. Tak jsem začal později...

Ale žádná z kontrarevolucí nedosáhla úplné restituce/restaurace poměrů před revolucí, kterou se pokoušela negovat. Ono to tak nějak nešlo... Došlo k prolnutí všch možných revolučních a kontrarevolučních výdobytků. A život šel dál.

A každá revoluce si našla, jak jsem už psal, svého tyrana. Cromwella, Napoleona, Stalina... A každá sežrala svoje ěti. Tedy ty, kteří ji začínali. Bylo by také zábavné srovnávat velké revolucionáře a kontrarevoluciónáře světových dějin s českým rybníčkem. Ke komu přirovnat pány Havla, Klause, Zemana, Kalouska a konečně Babiše? Ale to se dostávám do komediálního žánru...

Snad úplně zvráceny byly jen výsledky revolucí, které trvaly velmi krátce. Například Pařížské komuny. A musím přiznat, že Hitlerova národně socialistická revoluce je tak nějak mimo... Na tu nemám škatulku. Taky nebyla zvrácena kontrarevolucí, ale spojeneckými armádami. Je to v dějinách taková anomálie...

Čím skončit? Potkám se na Letné s někým z Vás?