Poslední den prázdnin

Tak nám to začíná... Mně i synovi. On se těší. Už od prvních dní prázdnin si stýská. Po kamarádech, po paní učitelce a hlavně po učení... Nevzpomínám si, že bych se já do druhé třídy těšil. Vůbec mám občas podezření, že se synem není všechno v pořádku.

Já bych teda raději seděl u PC a psal si články sa Steemit, případně běhal po městě a fotil... Ale přeci jen, ve školství si ještě pořád vydělám víc. A hlavně je to pod penzí a školní jídelna navrch...

Dědeček s babičkou si zrovna připomínají výročí svatby. Padesáté... Zlatá svatba. Ale jaképak oslavy. Oba nejsou moc zdraví a každý má jinou dietu. Tak jsem jim jen jeli popřát a Háša nakreslil obrázek.

Háša zpravidla zvrací na 17. - 20. kilometru jízdy. Kinedrylem ho oblbnout nechci. Takže se musí udělat zastávka. A to v IKEA. Ta je na 18.kilometru. Někdy to nestačíme. Pro ty případy si vozí kyblík od jogurtu. Nebo to i vydrží a pozvrací se na parkovišti.

Tentokrát vydržel. Úmyslně málo snídal. Dal si 2 hot-dogy + bezedný nápoj (nezdravý). No, poslední den prázdnin... Pak si poručil jahodovou zmrzlinu. Ale nechutnala mu. Dolízal jsem ji. Byla opravdu příliš sladká. Ale kdy já měl naposledy zmrzlinu... Tak si dal ještě smetanovou. Ku podivu, po tomhle už pak nezvrací nikdy. Ani cestou domů...

A tady začíná zápletka. Šli jsme kolem dětského koutu. Kdykoliv jdeme okolo, necháme si dát razítko + nafasujem 1 škudlík (papírový token). Ptal jsem se, jestli si tam enchce pohrát... Že ne, že je to pro mrňata. Přisvědčil jsem. Koho by bavilo lézt po horolezexké stěně a padat do malých plastových balonků, hrát si s těmi nemožnými hračkami...

Zarazil mě. Že dobře. Tak příště si dáme těžký retro, že se ve svých osmi letech k té mrněcí zábavě ještě sníží... Pak jsme zasedli do buffetu. U pokladen. A prakticky každý si kupoval hadrového pandu. Což jsme se rozhodli prozkoumat.

Jasně! Je to ve slevě! Místo 349,- Kč jen 199,- Kč. Tohle přece už skoro devítiletého kluka nemůže zajímat... Zdrželi jsme se tam asi půl hodiny. To, že to syna nezajímá, neznamená, že si nemůže každého plyšáčka pohladit a rozvádět teorie, který z nich vypadá nejstarší...

No a pak jsme konečně dojeli k babičce. Házeli jsme šipky, stíleli ze vzduchovky, kopali si... Ale fotka na úvod článku mi přišla nejlepší. Je velmi zábavné házet a pinkat si, když se při tom houpete. Pod ořechem, ve stínu...

Za synem vidíte pár záhonků. Do toho prvního jsem dnes zasázel ředkvičky. Přes léto by je spálilo sluníčko. Ale v zíří se ještě jedna várka urodí...

No a na tom druhém rostou rajčata. Ono to vypadá, že jich je málo a nejsou moc červená. Ale obloha se začínala zatahovat. Co kdyby přišlo krupobití... Zalévat dnes nebudu. O to se postará Někdo jiný. A ona po pár dnech dojdou.

Když jsme přijeli domů, nastrkal jsem sklizená rajčata do zelenino-ovcného koutku na skříňce. Kromě jídla tam můžete vidět i nápoje. Ano, já i choť jsme abstinenti... Ale zítra je oprvní školní den. Opravdu si myslíte, že paní učitelky jedí kytky? Tak pokud máte ratolesti školou povinné, maslete zítra na to...

@cleverbot