Slušní nacisté ve slušném Protektorátu

Je to možné? To, co tvrdím v nadpisu? Ano, je. Ale nepíšu o Protektorátu Čechy a Morava. Mám na mysli Dánsko. Vzorový Protektorát.

Dánsko bylo přepadeno Německem 9.4.1940. Němci o Dánsko jako takové nestáli. Potřebovali dobýt Norsko. Tedy, oni ani to Norsko nepotřebovali... Životní nutností pro německý průmyl byla švédská ruda. A ta se vozila kolem norských břehů. A anglo-francouzští spojenci už naloďovali vojáky, aby sami okupovali Norsko, když Němci spustili svoji operaci.

Co mohli Dánové dělat? Moment překvapení, německé zkušenosti z bojů ve Španělsku a zejména v Polsku, drtivá nacistická převaha, beznadějná zastaralost vlastní výzbroje... Dánští vojáci děali to jediné, co mohli. Plnili přísahu a stříleli do poslední možnosti. Padlo jich třináct. Bojovali vzhledem k okolnostem dobře.

Němci prezentovali okupaci Dánska jako nenásilný akt, který se setkal se sympatiemi místního obyvatelstva. O vlastních ztrátách se nemluvilo. Když si dlouho po válce dal historik tu práci a vysčítal německé ztráty, dospěl k číslu 207 padlých vojáků a mnoho zraněných. Dánská protiletadlová a protiletecká děla se ukázala jako překvapvě účinná. Němci měli velké ztráty zejména na obrněné technice a poškozená letadla.

Samozřejmě Němci měli i "provozní" ztráty. A nemluvím o námořnictvu. Dánské královské válečné loďstvo začalo zaminovávat přístupy do přístavů, jakmile Němci poprvé vypálili. Minimálně jeden německý transport vyletěl do vzduchu na mině...

Tou dobou francouzská armáda ztrácela podle statistik průměrně za den asi 19 mrtvých. Deset sebevražd, pět vinou nehod a čtyři vinou nepřátelské válečné činnosti... Z tohoto hlediska podaly dánské ozbrojené síly během několika ranních hodin solidní výkon. Ale o tom jsem vlastně psát nechtěl.

Král Kristián X. a dánská vláda začali vyjednávat o kapitulaci, když nad Kodaní začaly kroužit svazy německých bombardérů. Všeobecně se vědělo, jak dopadla třeba Varšava. Dánští státní činitelé nepřijali bezpodmínečnou kapitulaci, ale vyjednali si podmínky. Hitler měl pro dánské árijce prostě slabost...

Z Dánska se stala jakási obdoba dnešního demokratického Hongkongu v komunistické Číně. Dánsko si uchovalo parlamentí systém, stranický systém, vlastní ozbrojené síly. Dánové úspěšně odmítli i celní a měnovou unii s Německou říši. Ani komunistická strana nebyla rozpuštěna a Židé nebyli nuceni ani nosit Davidovu hvězdu.

Německý velvyslanec v Dánsku, Cecil von Renthe-Fink (1885-1964), se stal k 9.4.1940 vyskokým komisařem u dánské vlády. Formálně získal pravomoci protektora. Nebyl to žádný nacista. Tedy, dal se k nim v roce 1939 z karieristicko-existenčních důvodů...

A pan von Renthe-Fink nikdy neporušoval dojednaná pravidla a jednal korektně a slušně. Což mu nakonec "zlomilo vaz". Problémy měl dva. Na jaře 1943 se v Dánsku konaly svobodné volby. Pronacistická strana dostala 2,2% hlasů. Zvítězila soc.dem. To by Renthe-Fink ještě asi rozdýchal... Ale sám Hitler napsal dánskému králi gratulační telegram k narozeninám. A dostal výsměšnou a urážlivou odpověď... A Renthe-Fink byl vystřídán normálním esesákem, Dr.Wernerem Bestemk, brigadefuehrerem, který se učil u Heydricha a dotáhl to pod ním na šéfa I.ddělení RSHA.

A mělo přituhnout. Okupační správa položila Dánům nůž na krk. Požadovala výjimečný stav, protižidovské zákony a opatření, podřízení se německé moci... Dánové odmítli. Načež byla jejich demokratická fasáda zrušena. Němci vyhlásili výjimečný stav sami a chystali se na příslušná opatření. Na prvním místě měli být pochytáni Židé a posláni do koncentračních táborů, a to k 1.10.1943 v noci, samozřejmě. Ke zvláštnímu ošetření, jak pravila dobová eufemistická německá terminologie...

Znáte jméno Schindler? Jeho seznam... A slyšeli jste o Georgu Ferdinandu Duckwitzovi (1904-1973)? To byl také německý diplomat z doby "protektorování" von Renthe-Finka. Tak ten to o těch Židech práskl Dánům a Židům...

A dánská policie, armáda a loďstvo podnikly rychlou akci. Skoro všichni Židé byli 29.září září 1943 pochytáni, odvlečeni na lodě a odvezeni často proti své vůli do Švédska. Kde dočkali do konce války Celkem jich bylo 7.200. Pak Dánové potopili svoje lodě a zničili výzbroj a výstroj.

Až 1.října, zrovna na židovský svátek Roš ha-šana, se teprve Němci vzpamatovali a posbírali asi 460 zbývajících Židů, které transportovali do Terezína. Tam měli naprosto privilegované postavení.

Dásnký král často osobně do Terezína telefonoval a dožadoval se telefonického rozhovoru se svými konkrétními poddanými. Dánský červený kříž zásobal své občany v Terezíně potravinovými balíčky a léky.

Nedánští vězňové ghetta vzpomínali, že esesáci si k Dánům nic nedovolilil. I tak 70 dánských Židů v Terezíně zemřelo. Byli to většinou starší lidé a zabil je převážně tyfus.

A jak dopadli oba dnes zmínění diplomaté? V.Renthe-Fink byl poslán jako velvyslanec do Vichy. A Duckwitz do Stockholmu. Oba po válce pokračovali v diplomatické kariéře...

Vytáhl jsme dnes jednu z méně známých kapitol historie. A že těch kapitol ještě je... Občas si s nějakým podobným, nebo úplně jiným, tématem pohraju. Pro zábavu a poučení. Taková malá popularizace historické vědy...
@cleverbot