Sort:  

Bývá dobrým zvykem začít na začátku a skončit na konci, byť někteří autoři v poslední době volí i jiné varianty výstavby příběhu ;)

Třebas můžeš začít na konci a pak vyprávět celý příběh a dopracovat se až ke konci. U některých nových (no, některé už jsou starší, ale já jsem je zaznamenal až nyní) českých filmů a seriálů to začalo být moderní.

Vždyť to píšu. Někdo třeba začíná od prostředka a někdo jiný, řekněme (Lola běží o život)[https://www.csfd.cz/film/32198-lola-bezi-o-zivot/prehled/], se cyklicky opakuje. Ale většina vypravování začíná začátkem a končí koncem ;)

Abych pravdu napsal, setkal jsem se i s příběhy, které začaly koncem a končily úplným začátkem. Přemýšlel jsem tehdy, zda bych jimi neměl listovat jako hebrejským textem.
Setkal jsem se i s jinými, které si čtenář musel poskládat jako střípky mozaiky. U těch jsem do konce netušil kde vlastně příběh začíná a kde končí.
A pak jsem se setkal i s těmi které vyprávěly příběh od prostředku do konce a pak teprve od začátku do prostřed. Něco jako Hvězdné války. ;)
Sám mám však asi nejraději klasiku, začátek, střed a až pak konec.

Pěkně propletené příběhy jsou v Knoflíkářích. Chvíli mi trvalo, než jsem si poskládal časovou linku.

Vidíš na ty jsem zapomněl. Ale třebas po půl litru to byl geniální snímek. ;)

Mimochodem, Lolin příběh znám. Když jsem jej viděl prvně, celkem mě nadchl. Velmi zajímavé zpracování i myšlenka.
Děkuji za připomenutí.