RE: Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly... O plýtvání jídlem
Táborská pekárna prodává krmný chleba. To je ten, co je vrácený z obchodů. Madeta také prodává odkrojky sýrů jako krmivo. Takže se nechá je spotřebovat.
Na druhou stranu je možné, že dnešní EU předpisy toto zakazují. Podobně jako zakazují konzumovat včerejší guláš. Myslím si, že tyto zbytky jsou pro zvířata lepší, než nějaká kostní moučka, s čímž někde přikrmovali.
Hladový bezdomovec asi neexistuje, možná žíznivý. To máš pravdu.
V Praze nemáte popelnice na bioodpad? Tábor jej sváží asi druhým možná třetím rokem.
Snížení počtu aut je opravdu symbolické. Studenti, kteří se složili na auto do školy, tak nyní jedou na slevu. To se jim vyplatí. Ale u důchodců už tolik ne. Mnoho důchodců auto ani nemá, nebo už nejsou k tomu, aby řídili. Díky slevě mohou jezdit častěji. Mnohokrát jsem dřív slyšel nářek, že 28 korun je moc. Dnes to už neslýchám, jen rozbory nemocí.
Někde v Praze určitě popelnice na bioodpad jsou. U nás na sídlišti ne. Je tu spousta kontejnerů na plasty, papír, kov, nápojové kartony, textil, elektroodpad...
A popelnice na komunální odpad přetékají plasty, papírem, kovem, textilem a elektroodpadem. Pokud to bezdomovci vytahují odsud, je to vlastně záslužná činnost. Nevím, proč někteří lidé zarputile netřídí. Mohu se jen dohadovat.
To bude něco jako životní styl. Stejně tak jako někteří mají neustálou potřebu předjíždět i tam kde je to zakázáno. Někteří to mrskají kam je to napadne. Ba co víc. Někteří svůj bordel naloží do auta a vyloží ve škarpě za vsí. Lednička, madračky, kočárek. To všechno jsem už viděl ve škarpě. Jako když by netrefili do sběrného dvora, kde to berou všechno grátis.
A je životní styl určovaný výchovou, nebo dědičností? Myslím, že na to jsou dva názory...
Jestli dědičnost, těžko říci. Ale výchova rozhodně. Děti vždy napodobují své rodiče a okolí. Dále je také možné, že jedinec se chová jako početnější skupina v jeho okolí. Jestli 9 rodin z 10 třídí, je pravděpodobné, že i ta desátá začne třídit taky. Funguje to i obráceně.